Škoda MTX 160 RS
Mohli jsme mít sporťák jako víno. Skupina B, zavedená pro 2.
polovinu 80. let, požadovala pro homologaci výrobu 200 vozů. Metalex se
domluvil se Slušovickým Agroteamem a pustili se do toho. Konstrukci
hybridu na bázi vozu Škoda Garde a motoru VAZ 1600 dostal za úkol
zkušený ing. Václav Pauer.
Vůz byl odlehčen a dostal pevný
klecový rám, který vůz vyztužil. Motor VAZ 1600 v úpravě Metalex A2,
který ve Slušovicích odladil M. Vodseďálek, disponoval výkonem 160 k
při 7000 ot./min. a kroutícím momentem 170 až 180 Nm. Ke karburátorům
Weber přicházel vzduch z rozměrného čističe, který dostával příděl z
jednoho z otvorů NACA v "čistém" prostoru zadního spoileru. Protože
motor byl o 25 kg těžší než původní, byl uložen do pomocného rámu,
který nese nejen motor s převodovkou, ale i závěsná ramena zadní
nápravy. Zadní náprava byla posunuta o 100 mm dozadu, takže se
rozložení vah dostalo do správného poměru.
Převodovka byla původně navrhována z Tatry 603, ale nakonec zůstalo u
sice křehké, ale přece jen již prověřené čtyřstupňové 130 RS.
Jednokotoučová spojka Lada byla spojena 50 mm mezikusem s motorem a
měla být v budoucnu nahrazena dvoukotoučovou MTX. Hnací hřídele s
křížovými klouby byly použity z dodávky Robur - na toto levné a
kvalitní řešení přišli už před nějakým časem autocrossaři. Řízení
naopak mělo původ v ušlechtilém závoďáku. Pocházelo ze závodních placek
MTX a se svým převodem 1:14 bylo bezkonkurenční, na první verzi vozu
bylo zatím původní maticové. Kotoučové brzdy na všech kolech s
čtyřpístovými třmeny, vpředu s vnitřním chlazením. Přední náprava byla
jen lehce přepracovaná Š 130 RS, zadní zavěšení kol zcela nové
konstrukce. Pro vůz byla vyrobena nová kola s dělenými ráfky. Pneu byla
užita 185/60-13 s tím, že ráfky umožňovaly i jiný výběr. Pérování
vinutými pružinami, laborováno bylo s kombinací vzduchových a
klasických tlumičů.
V dalším vývoji se počítalo se zvětšením objemu motoru převrtáním na
1800 ccm a tím se zvýšením výkonu na 175 koní. Zároveň mělo dojít ještě
k odtučňovací kůře a auto se mělo stát konkurenceschopným i pro třídu
dvoulitrů.
Karoserie měla úpravy jednak kvůli širšímu rozchodu kol a jednak kvůli
aerodynamickým potřebám. Chladič motoru v přední části vozu nasával
vzduch z otvoru v čelní masce a ve spoileru a odcházel tunelem a
velkými otvory ve víku zavazadlového prostoru. Pro tento prostor je to
název dost nadnesený, protože kromě chladiče a dvou 5 kg hasicích
přístrojů v něm byla ještě palivová nádrž s plnícím hrdlem, vytvořená
odřezáním střední části seriové nádrže - objem se tak zmenšil na 25 až
30 litrů, což při tehdejším způsobu servisu před každou RZ stačilo. V
prostoru byl ještě akumulátor. Pod celým vozem byla krycí lyžina, která
překrývala dolní přední ramena a končila až pod spodním víkem motoru.
Přední část vozu měla elegantní aerodynamický spoiler, který ale asi
pro rally nebyl nejpraktičtější. Zadní víko motoru mělo kromě zmíněných
otvorů typu MACA mohutnou lopatu, díl, který nesměl chybět na žádném
pořádném B-čku. Pod zádí, v místech seriového nárazníku je napříč
zabudovaný tlumič výfuku, chráněný drátěnou mříží.