Škoda 1500 (MB)
16. 1. 2008
V roce 1968 Škoda AZNP Mladá Boleslav vyvíjela motor s rozvodem OHC pro uvažovaný nový model škodovky. Objem 1300 a 1500 ccm byl přímým konkurentem žigulíkům a tak po sovětské okupaci jsme si celý projekt mohli nacpat do špic.

O technických parametrech vozu není moc známých údajů a vlastně i motor jsem poprvé viděl až v roce 2001, protože v době jeho ostrého nasazení zabouchávali mechanici kapotu, jen se někdo ukázal na dohled. Řadový stojatý čtyřválec s objemem těsně pod hranicí 1500 ccm s rozvodem OHC poháněným ozubeným řemenem byl vyladěn podle různých údajů asi na 120 až 140 koní při 6800 ot./ min. V této závodní verzi byl osazen dvěma dvojitými karburátory Weber. Výfukové potrubí bylo svedeno jednotlivými trubkami od hlavy válců do jednoho trombonu bez tlumiče. Chladič vody s příčným průtokem byl, jako u předchozích okruhových embéček, v přídi vozu. Olejový chladič byl umístěn v zádi u motoru.
Relativní nedostatek výkonu pro třídu B6 (prototypy) továrna eliminovala postupnou snahou o co největší odlehčení vozu a rozmístění hmoty na jednotlivé nápravy. Kromě předního skla byla všechna okna zasklena plexisklem, dveře měly potahy hliníkovými plechy a kapoty byly laminátové. Detailem, svědčícím o důsledném odtučňování je vymontování předních světlometů a zavíčkování polystyrénovými kloboučky.
V roce 1971 dostal vůz, který vodil Jaroslav Bobek, zadní dělené ráfky osazené pneumatikami Firestone Super Sport 13". To vedlo k rozšíření zadních blatníků plechovými nástavci a k úpravě vstupních otvorů v zadních blatnících. Přestože se ve startovních listinách uváděly vozy jako Škoda 1500, osazovala továrna postupně motory 1600 ccm a u exempláře, který vznikl zástavbou motoru do vozu, se kterým jezdil Srnský v roce 1968, i motorem 1800 ccm. Tento prototyp měl v poslední fázi vývoje laminátové blatníky. Zrušil jej Bořivoj Kořinek v tréninku na závod v Havířově 12.6.1971, když chytil pořádný aquaplaning.
V nejlepší kondici byl údajně Bobkův vůz schopen docílit rychlosti 240 km/h, což se mi jeví spíše jako vypočítaný údaj z otáček a převodů. Na našich tratích by to bylo možné odzkoušet jen na Těrlickém okruhu s dlouhatánskou rovinkou, ale ten se již v té době neprovozoval.



S druhým vozem startoval B. Kořínek především v závodech do vrchu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář